<?xml version="1.0" encoding="utf-8" standalone="yes"?>
<rss version="2.0" xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom">
  <channel>
    <title>Armata</title>
    <link>https://armata.cz/</link>
    <description>Recent content on Armata</description>
    <generator>Hugo</generator>
    <language>cs-CZ</language>
    <lastBuildDate>Fri, 04 Dec 2015 16:04:18 +0100</lastBuildDate>
    <atom:link href="https://armata.cz/index.xml" rel="self" type="application/rss+xml" />
    <item>
      <title>Neviditelná Armata</title>
      <link>https://armata.cz/neviditelna-armata/</link>
      <pubDate>Fri, 21 Aug 2015 13:30:16 +0200</pubDate>
      <guid>https://armata.cz/neviditelna-armata/</guid>
      <description>&lt;p&gt;Vyacheslav Khalitov, zástupce řiditele UralVagonZavodu - výrobce tanku Armata pro rádio Echo Moskvy v podnělí (3.8.2015) řekl, že Armata je v podostatě neviditelný tank. Snadno detekovatelné komponenty jsou uloženy hluboko uvnitř tanku, aby bylo možné lépe skrýt infračervené záření, a korba tanku je natřená barvou neviditelnou pro radar.&#xA;Před zničením chrání Armatu podle Khalitova dva druhy ochran. První, takzvaná softkill ochrana má zmást přilétající projektyly pomocí elektromagnetických metod. Druhá, hardkill je pak klasický reaktivní pancíř. Jak je známo, Armata má modulární konstrukci s oddělenými prostory pro posádku a pro munici. Posádka by tak měla být teoreticky schopná přežít zásaha a explozi munice.&#xA;Na webu janes.com se v článku &lt;a href=&#34;http://www.janes.com/article/53540/armour-experts-sceptical-over-t-14-invisibility-claims&#34;&gt;Armour experts sceptical over T-14 &amp;lsquo;invisibility&amp;rsquo; claims&lt;/a&gt; k údajné neviditelnosti Armaty vyjadřují skepticky. Například citují generála ve výslužbě, který se podílel například na vývoji tanku General Dynamics&amp;rsquo; M1 Abrams a který tvrdí, že přesunutí komponent produkujících teplo dovnitř tanku problém nevyřeší. Moderní zařízení jsou citlivá a kdykoliv se tank pohne, vystřelí, nebo z něj vykoukne člověk, zařízení to zaregistruje. Co víc, když je motor dost velký na to, aby pohnul 40 až 50titunovým tankem, nějaké to teplo vyprodukuje.&#xA;Janes.com dále cituje ruské specialisty an snížení radarové &amp;ldquo;signature&amp;rdquo; (omlouvám se, nějak mi při pátku dochází fantazie jak tohle přeložit). Většina výzkumu je prý v Rusku prováděna s cílem aplikovat výsledky na letadla (a chránit je tak proti raketám země vzduch), takže ruské technologie nejsou optimalizované na ochranu proti útokům na tanky ze vzduchu.&#xA;&lt;img src=&#34;9may2015Moscow-01.jpg&#34; alt=&#34;Armata&#34;&gt; Armata, Vitaly Kuzmin&#xA;Ona je jedna věc, že z motoru fouká teplý vzduch a že tak jde zjistit kde tank zhruba je a druhá pak je vidět na obrazovce žhnoucí siluletu tanku. S tím prvním toho asi moc dělat nejde. Mé amatérské nápady jako je rozprašování vody do výfukových plynů asi napadly spoustu lidí přede mnou. To druhé je ale důležitější. Když tank vidím, mohu ho zasáhnout například protitankovým dělem. Když jen vím kde tank je, je jeho zničení o něco složitější. Co víc, pokud se tank zrovna nehýbe a pokud mám dostatečně výkonné baterie a generátor, nemusí hlavní motor stále běžet a produkovat teplo.&#xA;V případě neviditelnosti pro radar je situace jiná. Tank může být hranatý (a že Armata je hranatá!) aniž by tím trpěly jeho vlastnosti. To je velký rozdíl proti letadlům, u kterých jsou jejich tvary zásadní. Třeba to, že F-117 ze slavných &lt;a href=&#34;https://en.wikipedia.org/wiki/Skunk_Works&#34;&gt;Skunk Works&lt;/a&gt; vůbec dokázala létat byl malý zázrak a šlo to jen díky tom, že pilotovi pomáhal na tu dobu výkonný počítač. I tak byly letové vlastnosti F-117 velmi špatné, ale nevadilo to díky tomu, že skutečně byla třeba pro Iráckou protiletadlovou obranu neviditelná. Jak už jsem napsal, u tanku je to jedno a Armata je skutečně hranatá hodně. Podobné je to i s nátěrem absorbujícím záření radaru. U letadel je třeba aby byl nátěr tenký, lehký a rovnoměrný. U tanků taková omezení nejsou, vrstva barvy může být tlustá a v případě potřeby může vojak s kyblíkem barvy a štětkou odřené místo přemalovat.&lt;/p&gt;</description>
    </item>
    <item>
      <title>Indický výprask RAF</title>
      <link>https://armata.cz/indicky-vyprask-raf/</link>
      <pubDate>Mon, 10 Aug 2015 15:57:29 +0200</pubDate>
      <guid>https://armata.cz/indicky-vyprask-raf/</guid>
      <description>&lt;p&gt;Indové se čas od času účastní společných cvičení například s Američany, nebo Brity, během kterých probýhají simulované souboje. Cílem takových cvičení je spíš něco se naučit než férově porovnat schopnosti letadel, ale přece jen, výsledek aspoň trochu o něčem vypovídá. Jedno takové cvičení nedávno proběhlo v britském &lt;a href=&#34;https://en.wikipedia.org/wiki/Coningsby&#34;&gt;Coningsby&lt;/a&gt; a podle Indů utrpěli Britové v cvičných soubojích Indických &lt;a href=&#34;https://cs.wikipedia.org/wiki/Suchoj_Su-30&#34;&gt;SU-30&lt;/a&gt; s &lt;a href=&#34;https://cs.wikipedia.org/wiki/Eurofighter_Typhoon&#34;&gt;Eurofightery Typhoon&lt;/a&gt; drtivou porážku - výsledek byl 12-0 pro Indy a to včetně soubojů ve kterých byly dva Eurofightery na jedno Súčko.&#xA;&lt;a href=&#34;http://www.independent.co.uk/news/uk/home-news/indian-air-force-beats-raf-120-in-training-exercise--using-russiandesigned-jets-10444466.html&#34;&gt;The Independent&lt;/a&gt; citoval svůj zdroj z RAF, podle kterého se musely Indům na cestě domů zamlžit vzpomínky a že titulky Indických novin nijak nepřipomínají realitu. Jak ale realita vypadala už neřekl, což je zvláštní, protože když posledně při podobných cvičeních Eurofightery vyhrály, nestyděla se RAF sama sebe &lt;a href=&#34;http://www.defencenow.com/news/250/britain-claims-eurofighter-typhoon-as-the-best-choice-for-indian-mmrca-deal.html&#34;&gt;pochválit&lt;/a&gt;. Jsou tedy zamlžené vzpomínky Indů, nebo tu spíš mlží zdroj z RAF?&#xA;Jiný anonymní expert z RAF pak prý přímo prohlásil, že podobná tvrzení jsou &amp;ldquo;komická&amp;rdquo; a že Eurofightery zjevně bojovaly &amp;ldquo;s jednou rukou za zády&amp;rdquo;. Tenhle způsob argumentace znám už z mateřské školky. Kolikrát jsem s někým závodil třeba v tom kdo dřív doběhne k houpačkám, jen abych pak od něj slyšel &amp;ldquo;ale já jsem neběžel naplno a kdybych chtěl, tak bych tě předběhnul, ale já teď zrovna nechtěl&amp;rdquo;.&#xA;Tou rukou svázanou za zády expert pravděpodobně myslel to, že Britové na svých Eurofighterech nepoužili naplno elektroniku, radar atd. Jenže, tu nepoužili ani Indové a přitom jejich SU-30 mají údajně modernější radary (&lt;a href=&#34;https://en.wikipedia.org/wiki/Passive_electronically_scanned_array&#34;&gt;PESA&lt;/a&gt;) než Eurofightery.&#xA;Takže tu máme dvě tapné výmluvy, dost nedůstojné slavné RAF. To že při cvičných spobojích tentokrát pro změnu jednou vyhráli Indové neznamená, že je SU-30 nutně lepší. Na druhou stranu, Eurofighter Typhoon je lehká stíhačka speciálně vyvinutá pro vzdušné souboje, zatímco SU-35 je těžší univerzální stíhací bombardér s velkým doletem, schopný nést těžkou výzbroj atd. Pokud dokázal s v simulovaných soubojích s Eurofighterem držet krok, je to hezký úspěch.&#xA;Nádherné fotografie pořízené během cvičení jsou zde &lt;a href=&#34;http://foxtrotalpha.jalopnik.com/photos-indias-su-30mki-flankers-sparred-with-raf-typho-1722373860&#34;&gt;foxtrotalpha.jalopnik.com&lt;/a&gt;.&lt;/p&gt;</description>
    </item>
    <item>
      <title>Jordánská tanková věž Falcon</title>
      <link>https://armata.cz/jordanska-tankova-vez-falcon/</link>
      <pubDate>Thu, 19 Feb 2015 09:58:39 +0100</pubDate>
      <guid>https://armata.cz/jordanska-tankova-vez-falcon/</guid>
      <description>&lt;p&gt;Vývojová kancelář Krále Abduláha II (KADDB) ve spolupráci s jihoafričany vyvýjí bezosátkovou tankovou věž, kterou se chystají použít pro modernizaci svých téměř 400 tanků Challenger 1 (v Jordánsku se jmenují &amp;ldquo;Al Hussein&amp;rdquo;). Věž může být použita i k modernizací ostatních Jordánských tanků - Centurionů, M60A3 a Chieftanů a má být také nabídnuta na export.&#xA;Věž Falcon není žádná novinka, porpvé byla představena v roce 2003, ale za pár měsíců má být představen zatím tajný tank Armata, který má mít podobně koncipovanou věž a tak je Falcon zrovna v tuto dobu obzvlášť zajímavý.&#xA;&lt;img src=&#34;falcon.jpg&#34; alt=&#34;tanková věž Falcon &#34;&gt; tanková věž Falcon&#xA;Falcon je tanková věž, která má mít nízký objem a sníženou siluletu. Vyzbrojená je 120mm dělem L50 s hladkou hlavní od Švýcarské firmy RUAG Defense Systemss automatickým nabíjením. Kanón je schopný používat všechny typy 120-mm tankové munice NATO a má být lepší než Britský drážkovaný 120-mm kanón L11 používaný v současnosti Jordánksými tanky Challenger 1 (Al Hussein). Maximální rychlost střelby má být 8 ran za minutu. V autoloaderu může být připraveno 17 střel.&#xA;&lt;img src=&#34;autoloader1.gif&#34; alt=&#34;autoloader Falcon&#34;&gt; autoloader Falcon&#xA;&lt;img src=&#34;autoloader2.jpg&#34; alt=&#34;v autoloaderu může být připraveno až 17 nábojů&#34;&gt; v autoloaderu může být připraveno až 17 nábojů&#xA;Nabíjecí mechanizmus a připravená munice jsou odděleny od prostoru pro osádku. Věž má být vybavena panely, které při výbuchu vyletí ven, takže při výbuchu munice bude energie výbuchu směřovat pryč z věže a neohrozí posádku. Zbytek munice se bude nacházet v korbě vozidla. Sekundární výzbroj tvoří kulomet ráže 7,62 mm. Věž je vyzbrojena nejnovějšími systémy pro noční vidění, navigaci a řízení střelby.&#xA;To, že je věž řízená na dálku, umožňuje aby byla posádka celá v lépe chráněných částech tanku. Další vylepšení ochrany přináší nižší profil tanku. Pancíř Falconu je modulární, což má umožnit snadnou výměnu modulů při poškození, nebo náhradu modulů v budoucnosti pokud bude k dispozici vyspělejší pancéřování. Přední část Falconu je chráněna kompozitním pancířem. Věž je vybavena tlumičem rázu výstřelu a NBC (Nuclear, Biological, Chemical) ochranou. Falcon má také pomocný zdroj elektřiny poháněný malým dieselovým motorem.&#xA;V současné době existují dvě varianty Falconu - Falcon 1 (AB9C4) a vylepšená varianta Falcon 2 (AB9C5). Falcon 3 je ve vývoji a má být vybaven novým automatickým nabíječem, který by měl být schopný fungovat s více druhy střeliva.&#xA;Tak si říkám, nebyly obrázky tanku Armata z &lt;a href=&#34;http://rosinform.ru&#34;&gt;http://rosinform.ru&lt;/a&gt; inspirovány právě věží Falcon?&#xA;&lt;img src=&#34;armata2.jpg&#34; alt=&#34;Armata podle rosinform.ru&#34;&gt; Armata podle rosinform.ru&lt;/p&gt;</description>
    </item>
    <item>
      <title>Pokus o únos pákistánské korvety Zulfiquar</title>
      <link>https://armata.cz/pakistan-unos-zulfiquar/</link>
      <pubDate>Wed, 04 Feb 2015 14:01:22 +0100</pubDate>
      <guid>https://armata.cz/pakistan-unos-zulfiquar/</guid>
      <description>&lt;p&gt;Minulé září se stala zvláštní věc. Došlo k pokusu o únos Pákistánské korvety a já se o tom nikde v médiích nedočetl.&#xA;Rok 2014 byl bohatý na významné události, ale i tak, pokus o únos moderní námořní lodi Islamistickými teroristy by byl za normálních okolností událostí, o které by všechna významná média mluvila asi týden. Proč si novináři nechali uniknout tak lákavou zprávu?&#xA;Ano, zhruba ve stejné době ISIS popravil Amerického novináře, Oscar Pistorius, jednonohý běžec z Jižní Afriky, byl soudem shledán nevinným v případě vraždy přítelkyně a agentura TASS vydala prohlášení, že tanky Armata budou k vidění na přehlídce vítezství v Moskvě 9.května 2015. O prvních dvou událostech nás média informovala velmi pečlivě a tanky asi většinu lidí nezajímají.&#xA;Jenže pokus o únos válečné lodi je daleko významější událost a proto mlčení médií vypadá podezřele.&#xA;&lt;img src=&#34;PNS_Zulfiquar.jpg&#34; alt=&#34;Pakistan korveta Zulfiquar&#34;&gt;F-22P PNS Zulfiquar&amp;quot; autor: Mak Hon Keong&#xA;Po chvilce hledání jsem o události našel dva články, první na DAWN (Pákistánské noviny), druhý na WSJ.&lt;/p&gt;</description>
    </item>
    <item>
      <title>Rusové se chystají prodat vrtulníky Mi-35 Pákistánu</title>
      <link>https://armata.cz/vrtulniky-mi-35-pakistan/</link>
      <pubDate>Mon, 24 Nov 2014 19:59:40 +0100</pubDate>
      <guid>https://armata.cz/vrtulniky-mi-35-pakistan/</guid>
      <description>&lt;p&gt;V Rusku byl schválen prodej vrtulníků Mi-35 Pákistánu. Podle &lt;a href=&#34;http://www.janes.com/article/45709/russia-pakistan-close-in-on-mi-35-deal&#34; title=&#34;janes.com&#34;&gt;janes.com&lt;/a&gt; může jít až o 20 kusů.&#xA;&lt;img src=&#34;Mi-35.jpg&#34; alt=&#34;Mi-35&#34;&gt; Mi-35&#xA;V Pákistánu se už velmi dobře osvědčily vrtulníky Mi-17. Není divu, Rusové mají velké (a příliš draze zaplacené) zkušenosti z Afgánistánu, kde vrtulníky Mi-24 používali ve velkém a podmínky v sousedním Pákistánu jsou dost podobné.&#xA;Překvapivé spíš je, že jsou Rusové ochotní Pákistánu tyto vrtulníky prodat. Indie je pro Ruský zbrojní průmysl největším a nejdůležitějším zahraničním zákazníkem a proto Rusko tradičně do nedávna neprodávalo zbraně největšímu nepříteli Indie - Pákistánu.&#xA;Indie poslední dobou nakupuje stále více zbraní v Evropě, USA a Israeli a objevují se spekulace, že prodejem zbraní Pákistánu se Rusové snaží Indy vydírat. Indie stále stále nakupuje většinu (75.7%) zbraní v Rusku, takže k žádnému tlaku nejspíš není důvod. Indie prostě potřebuje diverzifikovat svoje dodavatele a Rusko zase odběratele.&#xA;Ještě v červnu prohlásil (podle &lt;a href=&#34;http://www.janes.com/article/45709/russia-pakistan-close-in-on-mi-35-deal&#34; title=&#34;janes.com&#34;&gt;janes.com&lt;/a&gt;) velvyslanec Ruska v Indii, že &amp;ldquo;Moskva by neudělala nic co by poškodilo hluboké strategické partnerství mezi Dillí a Moskvou&amp;rdquo;. Takže když teď byl obchod schválen, znamená to nejspíš že se Rusové s Indy prostě dohodli. Mi-35 jsou vynikající vrtulníky, ale 20 kusů Indii nijak zvlášť neohrozí. Přece jen, nejsou to třeba balistické rakety, nebo atomové ponorky.&#xA;Úplně první prodej Ruských zbraní do Pákistánu to ale není. Rusko už Pákistánu dodává motory pro Pákistánsko-Čínské letadlo JF-17.&lt;/p&gt;</description>
    </item>
    <item>
      <title>Rusové dokončili dodávku Mi-17 pro Afgánistán</title>
      <link>https://armata.cz/afganistan-mi-17/</link>
      <pubDate>Fri, 21 Nov 2014 16:42:46 +0100</pubDate>
      <guid>https://armata.cz/afganistan-mi-17/</guid>
      <description>&lt;p&gt;Vrtulníky u Ruské státní firmy Rosoboronexport objednalo americké DoD (Department of Defense). Všechno začalo v roce 2011, kdy vláda USA objednala prvních 21 vrtulníků. V roce 2012 byly vrtulníky dodány a bylo objednáno dalších 12. V roce 2013 pak přišla zatím poslední objednávka na 30 kusů, které byly dodány zrhuba začátkem tohoto měsíce.&#xA;&lt;img src=&#34;Mil_Mi-17V-5_at_the_MAKS-2013.jpg&#34; alt=&#34;Mi-17&#34;&gt; Mi-17 zdroj: Wikimedia&#xA;Dodáním posledních 30 vrtulníků Rusko dokončilo dodávku celkem 63 vrtulníků Mi-17V-5 do Afgánistánu.&#xA;Zajímavé je, že Američané objednali tyto vrtulníky od svého úhlavního nepřítele. Kongresu se to sice nelíbilo, ale DoD se podařilo argumentovat tim, že vrtulníky jsou podobné starším Mi-8, na které jsou Afgánští piloti zvyklí.&#xA;Je pravda, že Ruské vrtulníky jsou pro Afgánistán nejvhodnější. Jsou spolehlivé, odolné i relativně levné. I tak mi ale připadá zvláštní, že je Američané od Rusů koupili. Obvykle totiž na zakázkách pro svůj vojensko-průmyslový komplex nešetří, zatímco takto pomáhají financovat vojensko průmyslový komplex Ruska.&#xA;Možné vysvětlení takto štědré zakázky a urputného lpění na ní by byla zákulisní dohoda. V roce 2011 dva Americké letouny F-15E Eagle zaútočily na Pákistánské vojáky a 24 jich zabily. Následkem toho Pákistán pro NATO dočasně uzavřel zásobovací cesty do Afgánistánu vedoucí přes jeho území. V roce 2012 Rusko &lt;a href=&#34;http://www.bloomberg.com/news/2012-09-24/russia-opens-transit-base-for-nato-afghan-supply-interfax-says.html&#34; title=&#34;Bloomgerg&#34;&gt;povolilo&lt;/a&gt; NATO používat svoji základnu v &lt;a href=&#34;http://cs.wikipedia.org/wiki/Uljanovsk&#34; title=&#34;Uljanovsk&#34;&gt;Uljanovsku&lt;/a&gt;. Pákistán nakonec zásobování přes své území povolil, ale i tak je možné, že dohoda s Rusy byla pro Američany natolik cenná, že se jim za to odměnili zakázkou pro Rosoboronexport. Přece jen, Pákistán mohl zase změnit názor a záložní cesta přes Rusko mohla být užitečná i při vyjednávání.&lt;/p&gt;</description>
    </item>
    <item>
      <title>Máme se bát Ruského zbrojení?</title>
      <link>https://armata.cz/ruska-hrozba-zbrojni-vydaje/</link>
      <pubDate>Sat, 15 Nov 2014 10:05:35 +0100</pubDate>
      <guid>https://armata.cz/ruska-hrozba-zbrojni-vydaje/</guid>
      <description>&lt;p&gt;USA jako velký exportér zbraní poslední dobou tlačí na ostatní členy NATO aby zvyšovaly výdaje na zbrojení. Záminkou je Ruská hrozba. Je opravdu Rusko tak mocné, že se ho máme bát?&#xA;V moderní válce není až zase tak důležité kolik má která země pěšáků s kalašnikovy a jak jsme viděli když NATO napadlo Irák, 40 let staré tanky nejsou moc užitečné v boji s moderní armádou. Záleží tedy hodně na tom, kolik která země do své armády investuje. Podívejme se na to jaká je (skoro) současná situace podle &lt;a href=&#34;http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_military_expenditures&#34; title=&#34;SIPRI&#34;&gt;Stockholmského mezinárodního mírového institutu&lt;/a&gt;. Jiné zdroje sice uvádějí mírně jiná čísla, ale poměry jsou podobné, takže je to jedno.&lt;/p&gt;</description>
    </item>
    <item>
      <title>Mistral — dostali už Rusové všechno co potřebovali?</title>
      <link>https://armata.cz/mistral-co-rusove-ziskali/</link>
      <pubDate>Sat, 01 Nov 2014 22:16:29 +0100</pubDate>
      <guid>https://armata.cz/mistral-co-rusove-ziskali/</guid>
      <description>&lt;p&gt;Amerika ponížila hrdou Francii, když jí zabránila předat Rusům loď Mistral. Stálo to za to?&#xA;O co asi Rusům šlo, když objednali loď v zahraničí?&#xA;&lt;img src=&#34;fs-mistral-l9013-norfolk-2012.jpg&#34; alt=&#34;Výsadková loď FS Mistral (L9013) při připlutí do Norfolku, leden 2012&#34;&gt;&#xA;&lt;em&gt;FS Mistral (L9013), leden 2012. Foto U.S. Navy, volné dílo.&lt;/em&gt;&lt;/p&gt;&#xA;&lt;h3 id=&#34;výsadkové-lodi&#34;&gt;Výsadkové lodi&lt;/h3&gt;&#xA;&lt;p&gt;Získají výsadkové lodi, které nejsou vhodné pro provoz v chladných mořích. V Černém moři by se mohly hodit v případném konfliktu s Ukrajinou, ale popravdě, kdyby Rusové chtěli válku s Ukrajinou, nepotřebují na to Mistraly. Rusové od námořnictva potřebují především tři věci.&lt;/p&gt;</description>
    </item>
    <item>
      <title>Hledání</title>
      <link>https://armata.cz/search/</link>
      <pubDate>Mon, 01 Jan 0001 00:00:00 +0000</pubDate>
      <guid>https://armata.cz/search/</guid>
      <description></description>
    </item>
  </channel>
</rss>
